Hrad musel plnit více funkcí najednou. Mimo obytné to byla i obranná. 13. a 14. století dávají majitelé přednost obranné funkci před funkcí obytnou. Změna přichází až s hrady Václava IV; kdy se poměr mění a má za následek rychlé dobytí hradu Husity...

K vyhřívání místnosti se používal veliký krb v rohu místnosti, nebo železné koše naplněné dřevěným uhlím. Vytopit místnost bylo takřka nemožné, s pomocí kachlových kamen (14. století) to šlo snadněji. Kachle byly často vyzdobeny různými reliéfy. (poznámka: tvrzení, že vytemperovat obytné místnosti a sály hradu bylo nemožné je zcela zcestné. Vzniklo snad chabými znalostmi dnešních "badatelů", kteří zcela opomíjejí původní stavební dispozice hradů.

Jde o to , že v průběhu mnoha staletí se hrady přestavovaly a "modernizovaly" a tak původní tepelný systém byl zcela zlikvidován. Většinou hloupostí pozdějších majitelů a v neposlední řadě šosáctvím komunistických vlád, jimž podléhaly památkové úřady.

Původně byl každý hrad vytápěn tzv. černou kuchyní, kde hořel oheň od rána do noci, často i nepřetržitě. Spaliny stoupaly vzhůru ne komínem, jak je známe dnes, ale systémem průduchů v hradních,obvodových stěnách!

Několika nadšencům se na území Německa a Čech podařilo rekonstruovat zbytky hradních staveb a uvézt do provozu onu černou kuchyni. Po třech týdnech nepřetržitého provozu (měsíc listopad) ohniště, bylo v hradních komnatách naměřeno dvacetosm stupňů, pochopitelně Celsiových..) Mezi vybavení místnosti patřily židle, stoly a truhly, které se mohli používat i na spaní. Skříně se objevují až na konci středověku.

Hlavní místností (nikoliv obytnou) byl velký (rytířský sál). Nacházel se rovněž v prvím patře, konaly se zde hostiny, majitel tady přijímal návštěvy, podepisoval smlouvy. Tento sál byl vyzdoben heraldickými znaky a rytířskými znaky. Ke stolování se používali dřevěné nebo hliněné misky a poháry, nebo poháry vzácnější z cínu a skla.

Kaple bývala umístěna ještě ve vyšším patře, protože její velká okna nesměla porušovat obranu hradu. Byla to nejnákladnější a nejhonosnější místnost hradu. Pokud si majitel nemohl dovolit tak velikou místnost, kaple se stávala malým vykýřkem v obytné části hradu.

Voda se získávala buď navrtáním studny (ta musela být díky vysoké výšce hradu hluboká) nebo zřízením cisterny (nádrže na dešťovou vodu). Na nádvoří byl nepořádek, často tam pobíhala hospodářské zvířata.

Čemu se mohli lidé na hradě věnovat? Častou kratochvílí šlechty byl lov vysoké zvěře. Urozené paní tehdy vyšívaly a šily. Jejich synkové se učili šermovat a jiným rytířským záležitostem. Existovaly šachy, vrhcáby, mlýnek, hra v kostky.

Použitá literatura: PhDr Tomáš Durdík: Encyklopedie českých hradů Zdroj: http://www.stredovek.wz.cz/